Papoušek mi
Prostě normální, poklidný týden.
Lidi se mě občas ptají, jaké je složení asfaltérské čety, tak to tedy prozradím. Moje četa je ale poněkud specifická, protože se místo obvyklých dvou skupin skládá ze tří:
1 – vedoucí pracovník,
2 – strojníci (finišérista, valcíři, “bobíkář”) a “kytaristi” (lopaťáci, hrabalové, prostě pěchota…) v různých fázích věku a rozkladu od “mlaďasů” po “prdůchy”,
3 – kolega Drápalík (Zdeněk H.)
V restauraci u placení
byl jsem nějak hyn,
na účtence byla cena,
já myslel, že PIN…
Vy, kdo mě znáte, víte, že se živím jako strojník, momentálně jezdím s finišerem. To je taková ta zelená příšera, do které nasypeš asfaltovou směs a za mašinou je nová silnice. A na finišeru nemůžu být sám, je nás tam celá posádka. Já sedím nahoře, vzadu jsou dva “klikaři”, ti nastavují výšky a roztažení žehličky, dále se tam pohybuje několik “kytaristů”, to jsou lopaťáci, sem tam je potřeba něco podhodit, přisypat, uhrábnout a tak. A vepředu stojí navaděč, ten se stará o navádění aut, podhazování a značkování kanálů atd. A za finišerem jezdí několik valcířů, v maringotce sedí mistr…
A jde mi dnes o tohle, teď mám naprosto nepoužitelného navaděče. Neudělá nic sám od sebe, a to co udělá je špatně. Navíc nesnáším, když mi leze do násypky, protože si koleduje o malér. Násypka je vystříkaná mastnou emulzí, aby se tam asfalt nelepil, je to samé železo, ta mašina docela vibruje a pohybuje se, navíc v násypce jezdí podavače, to jsou takové žebříky. Jezdí teda jen když je potřeba pošoupnout materiál, ale rozjede se to najednou a docela fofrem. A tenhle blb tam pořád leze a mě vykládá, že by stihl vyskočit. Já osobně tomu nevěřím a nehodlám to testovat. A tuhle jsme měli menší debatu (nadávky a vulgarizmy jsem vypustil):
Já: “Hele, jako kluk jsem měl houpacího koně, ten byl skvělej, hlavně měl větší IQ než ty kdy budeš mít”.
H: “???”
Já: ” Tomu kdybych řekl, aby nelezl do násypky, tak poslechne. Nebo jsi snad někdy viděl v násypce houpacího koně?”
H: “N… nee…”.
Já: “Tak vidíš, už to sakra nedělej”.
Ale protože pan H. má opravdu místo mozku marmeládu, tak tam leze pořád. Vrrrr…
Nicméně, kdybyste někdo viděli houpacího koně v násypce, dejte mi vědět. 
Dnes jsem konečně udělal objev hodný Nobelovy ceny.
čtvrté narozeniny
Od rána Klea strašně kecá, vzbudila mě už před sedmou hodinou. Dnes na to má docela nárok, protože slaví své čtvrté narozeniny (nebo vyklubaniny…?…? ) Kleo, přeju ti všechno nejlepší a užij si toho buráka se čtyřma svíčkama… 
Včera mi papoušek štípnul z klávesnice písmeno P a nechce ho vrátit. Dnes dopoledne jsem řezal do kytary a rupla mi jedna struna a sekla mě do ukazováčku až do krve. Když to zaschlo, potřeboval jsem něco napsat, ale ono to zase prasklo a mám klávesnici od krve. A zhruba ve tři hodiny jsem si udělal kafe a když jsem ho skoro dopil, tak mi ho papoušek zvrhnul do klávesnice. Vrrr…
Nicméně už jsem si na Alze vyhlídnul klávesnici novou…
PS – věnuju ergonomickou klávesnici, jen je na ní o něco méně kláves, než tam původně bylo a je nepatrně ušpiněná…
Podávám hlášení z jednoho dne papouščího života. Moc toho nebylo, jen mi
To nemluvím o rozdrbané složence pro UPC, oďobaných rozích u křesla a vyškubaných knoflících z povlečení polštáře…
Prostě normální pohodička, nic nového pod sluncem…
Kdejaký vědec se pokouší vymyslet umělou inteligenci, já šel – jak je mým zvykem – proti proudu. A proto jsem naprogramoval umělou imbecilitu. Ta zatím dokáže generovat projevy, mít tohle soudruh Husák nebo Milouš Jakeš, byli by ještě slavnější.
Jestli ti nebude stačit jeden projev a budeš chtít další, dej si reload stránky.
