Vytvořil jsem si další font, tenhle navazuje na původní škrabopis, jen je psaný silnější čarou a hlavně umí i slovenskou abecedu. Tady je odkaz ke stažení.
Potřeboval jsem font na plakát, tak jsem si vytvořil tenhle. Snad se bude hodit i vám, tady je odkaz pro stažení. Je tam sada českých a slovenských písmen a spousta dalších znaků a symbolů. Je to první betaverze, a když budeš chtít, můžu přidat další písmena a znaky.
Dnes jsem vydal první verzi fontu vycházejícího z písma psacího stroje ZETA z roku 1959. Písmena jsou stylově otlučená, odraná a rozdrbaná. Stahovat můžete na tomto odkazu.
Dodatek (28.12.2017) – vyměnil jsem font za novou revizi, přidal jsem slovenská písmena Ĺ, Ľ, Ŕ, dz a dž. Font teď funguje v češtině i slovenštině.
Už dlouho jsem plánoval vytvoření fontu, který by vypadal jako nápisy na vagonech ČSD z éry I-IV. Zatím mám všechny čísla a několik písmen, chybějící písmena jsou doplněna písmem Arial bold. První verzi můžete stahovat zde. Slibuju, že font budu ještě rozvíjet, a to podle toho, jak se ke mě budou dostávat zdrojové obrázky. I ty se můžeš podílet, když mi pošleš obrázek s nápisem, kde bude písmeno, které ti chybí.
Bohužel ten font není univerzální, zjistil jsem, že každé depo mělo vlastní “rukopis”, takže vagon např. z Vršovic měl trochu jiný nápis, než stejný vagon ze Šumperka.
POZOR – písmo je použitelné pouze na bocích vagonů, nepatří na tabulky, od toho je jiný font. Našel jsem jeden, vytvořil ho Peter Meszároš.
Jo, Rubik škrábe, když píše rukama, a vy můžete škrábat taky. Ovšem jen pokud si stáhnete betaverzi mého prvního pokusu o font, který dostal – jak jinak – název škrabopis. Je v češtině, a byl bych rád, kdybyste mi napsali poznatky a zkušenosti s tímto fontem. Je to můj úplně první font vytvořený ve Font creatoru. Už kdysi dávno v dobách DOSu jsem si pár fontů udělal, ty ale byly bitmapové, vektorový jsem dělal až teď. A přiznávám – takhle opravdu škrábu, když píšu ručně
Našel jsem flashovou verzi hry, ktero jsem mrskal někdy před dvaceti lety, nebo tak nějak, poprvé ještě na černobílém monitoru (Hercules, a počítač byl XT bez harddisku, jen s 5,25 disketovou mechanikou.
Kdyby tak ještě někdo předělal Prehistorika…
Teď zrovna marodím, tak jsem chtěl zase sesmolit plánovací kalendář na příští rok. Vloni jsem se s ním mordoval v Excelu nějakých.. něco málo… pár hodin + tisk do formátu pdf a jpg. Ale letos se s ním dělat nemusím, objevil jsem web s hotovým kalendářem. Na tom webu je spousta praktických věcí, doporučuju omrknout.
Co ale teď udělám s těma ušetřenýma hodinama? Kroutit palcema mě nebere, jdu si naladit kytaru…
Možná to ještě nevíte, ale z obyčejné fotky, nebo jakéhokoliv obrázku můžete vytvořit docela snadno třírozměrný obrázek. Toto budete potřebovat:
- Počítač. Ten už ale pravděpodobně máte…
- Program Bas-relief, současná verze je 2.2. Můžete si ho stáhnout třeba na Tridaktu.
- Grafický editor, který umí pracovat s vrstvami, například placený (a poměrně drahý) Photoshop, nebo freewarový Gimp, Paint.NET a možná další. Vrstvy sice nejsou podmínkou, ale je to mnohem pohodlnější.
- 3D brýle na prohlížení, můžete je koupit třeba na Tridaktu. Já jsem papouškář, takže si čas od času objednávám větší počet, protože je někde nechám ležet a papoušek z nich udělá během několika vteřin trhací kalendář.
- Nějaký program na konverzi obrázků, například IrfanView a další
Jak to vůbec funguje?
Bas-relief verze 2.2 dokáže udělat z fotky 3D obrázek buď jako anaglyph, nebo Chromadepth. Určitě jste někde na internetu nějaký anaglyph viděli, je to na první pohled poněkud rozmazaný obrázek, kde se hojně vyskytují azurové a červené linie kolem objektů. Pokud se ale na obrázek podíváte skrz brýle s levým sklem červeným a pravým azurovým, uvidíte ho plasticky. Chromadepth působí poněkud psychedelicky, je hodně barevný, od červené přes oranžovou a zelenou až po modrou. Ale když se na něj podíváte přes vhodné brýle, bude opět plastický. Na obrázcích níže jsou brýle pro anaglyph a chromadepth.
Jdeme na to
Abychom udělali anaglyph nebo chromadepth, musíme napřed z obrázku vytvořit tzv. depth map. Je to černobílý obrázek, jakási mapa vzdáleností. Černá barva je v pozadí, a čím světlejší šedá, tím je objekt blíže k pozorovateli. Bílá barva reprezentuje objekty úplně vpředu. Já to dělám tak, že
- otevřu obrázek ve Photoshopu, potom použiju nástroj laso, vyřežu postupně objekty a uložím je do nových vrstev. Ty řadím za sebou podle vzdálenosti od pozorovatele, takže nejbližší objekt je jako vrstva úplně nahoře.
- Potom vyberu vrstvu pozadí a “poleju” jí plechovkou černé barvy.
- Jako další vyberu ustupující plochy, což jsou podlahy, stěny, stropy, desky stolu atd. Zvolím tuto vrstvu, vyberu nástroj “kouzelná hůlka”, nastavím toleranci na 255 a kliknu na vrstvu. Pak vyberu nástroj přechod, nastavím barvy pro vzdálenosti od bílé po černou a táhnu myší přes vrstvu. Když chci udělat přechod přesně vodorovně nebo svisle, podržím při tom shift, tak můžu udělat přesný směr po pětačtyřiceti stupních.
- Potom pokračuju s pevně umístěnými objekty, to jsou např. osoby, budovy, stromy apod. Pokud je pod objektem vidět podlaha, vyberu nástroj kapátko a vyberu odstín šedé z podlahy v místě, kde objekt stojí. Pokud podlahu nevidím, odstím odhadnu. Kouzelnou hůlkou označím objekt a vyleju na něj plechovku barvy, nebo ho natřu štětcem.
- Hotovou Depth mapu uložím ve formátu photoshopu (pro pozdější zpracování) a v jpg pro použití v bas-reliefu. Původní obrázek by měl být taky v tomto formátu.
- Otevřu bas-relief a načtu do něj oba obrázky, nahoru ten původní a dolů depth mapu. Pro začátek nech všechny hodnoty nastavené jak jsou, později si některé probereme. Klikni na tlačítko Anaglyph image nebo ChromaDepth, v následujícím dialogu vyber tlačítko save (u anaglyphu ještě vyber barvy – čb, polotón nebo plné barvy) a napiš jméno souboru. Formát nezadávej, program v demoverzi ukládá pouze do *.tif.
Takto vypadá pracovní okno programu, vlevo jsou načtené obrázky, vpravo nastavení.
Viewing angle, degrees – úhel pohledů.
Parallax between views, px – paralaxa mezi pohledy, dá se to snad popsat jako “vzdálenost očí od sebe”. Vypni auto a múžeš si s tím pohrát, čím vyšší číslo, tím plastičtější výsledek.
Depth map smoothing, px – změkčení depth mapy. Program si v pracovním adresáři udělá vlastní depth map se změkčením hran z té naší. Při ukončení programu se změkčená mapa smaže, pokud necháme zaškrtnutou volbu “Delete temporary files“.
Stereo window position, px – Pokud necháš posuvník vpravo, bude výsladek normálně plastický, když ho přetáhleš doleva, budou objekty jakoby vystupovat z monitoru.
To je asi tak vše, na závěr jen zkonvertujeme výsledný obrázek do *.jpg, pokud ho chceme vystavit na webu, a můžeme jít na pivo.
Vidíš, je to brnkačka, i když jsem to popsal možná zbytečně složitě. Zkoušej to, experimentuj, trénuj, a když budeš mít nějaký dotaz, zeptej se v komentářích. Jen tam nedávej pokud možno odkazy, maximálně jeden, aby to nespadlo do spamového koše. Dříve nebo později si vzkazu všimnu a pokusím se odpovědět. Myslím, že zkušeností mám docela dost, fotomontuju ve 3D už dost dlouho. A na závěr několik ukázek, Nahoře je originál, dále jeho maska (depth map), anaglyph a chromadepth:
Firefoxů Mozilla
crash systemem hrozila.
Já se s tebou neperu,
používám Operu.