Takhle dokáže Klea blbnout třeba 20 minut. A všimněte si toho soustředěného výrazu…
Většina těchto fotek vzikla v lednu 2012, něco je o malinko starší. Papoušek, zvláště pak žako, je neskutečně vděčné téma nejen k focení. Galerie má dvš stránky, až se prokoukáš na konec první, budeš muset ručně skočit na druhou stránku. Omlouvám se, takhle bohužel funguje jádro této galerie a já to neovlivním. Přeju příjemnou zábavu.
Tohle video je sice z roku 2008 nebo 2007, ale je pořád koukatelné. Snowball je prostě boží
Papoušek mi
- schoval kreditní kartu někam za nábytek,
- procvakl mi ucho pomalu skrz,
- naházel opakovaně skořápky z buráků do klávesnice,
- bombardoval mě slunečnicí z lampičky nad postelí,
- vyházel opakovaně hromadu dévédéček z regálků,
- snad stokrát byl vyhnán ze záclon,
- vylil mi čaj na koberec…
Prostě normální, poklidný týden.
Budu muset za trest stokrát napsat “Nebudu plácat nesmysly před papouškem”, protože se mi to dříve či později vrátí.
Přijel jsem z práce dost utahaný a po sprše a večeři jsem si sedl k počítači. S papouškem na rameni jsem pročítal svoje oblíbené stránky z RSS kanálů, moje oblíbená fóra, procházel jsem poštu a dostal jsem chuť na kafe. Tak jsem se zvedl, ale protože jsem byl celý den na nohou a teď jsem se rozseděl, šel jsem do kuchyně jako robot. Jako rozštelovaný a hekající robot.
Samozřejmě jsem pajdal s papouškem na rameni, a jak tak jdu, teda pajdám, tak se na mě papouch podívá a povídá:
“Ach jo, dneska mě bolí celej Rubik”.
Myslím, že ten pták pěkně kecá, protože jednak se jmenuje Klea a druhak se celý den jen poflakuje.
V pátek jsem si odpoledne myl vlasy, už jsem utíral kebuli a najednou z koupelny slyším rachtání klíče v zámku. Byla to moje zrzavá přítelkyně, a hned šla do pokoje, kde se přivítala s papouškem. Tohle je víceméně přesný záznam, papouškovy hlášky jsou psány tučným písmem.
Čau ptáku.
Nazdáááár, druhohorní přežitku…
Sám jsi přežitek, ty ptáku.
Já jsem žako!
Aha, a kde máš Jirku?
Jirka pracuje, Jirka je šikovnej…
(dvojitý smích následovaný papouškovým protahovacím řevem)
Teda, koukám, máš tu pěknej bordel, ptáku.
Bordel, viď? Budeš luxovat!
Já??? To snad ne, to je tvůj bordel.
Dostaneš na pr.el! Votevřu vokno a poletíš!
Seš nějakej drzej, ptáku jeden.
Ach jo… Jdeš na kafčo?
Jóó, uděláš mi ho?
Já jsem žako!
Aha, tak to kafe dělat nemusíš. Tak kde je ten Jirka?
Jsem sám, sám, sám… Kde je Betty? Betty není…
Není, Betty je na chatě.
Jdeme na pivo?
Nejdeme na pivo.
Dáme baštu?
Teď ne.
Jdeš na kafčo?
Jasně.
Dáš si kafčo?
Jo, dám. Tak kde je ten Jirka?
Kde máš Jirku? Jirkoooo, pojď na kafe!
To už jsem nevydržel, a začal jsem řvát smíchy. Ta debata mě opravdu dostala do kolen. Byla teda o něco delší, papoušek tam vložil několik hvizdů, protahování (to okoukal ode mě, když se ráno protahuju, a to nahlas), autoalarmů, cinknutí mikrovlnky a dokonce domovní zvonek. A nejlepší bylo, když říkal tu větičku “Já jsem žako”, protože to říká takovým povýšeným tónem jako “já jsem pan někdo” 
Abyste mi věřili, že jsem si to nevymyslel, tady je jedno z papouškových videí. Má jich na youtube víc, hledej uživatele “Rubajs”.
Jak říkám už dlouho, s papouškem a zrzavou přítelkyní je ohromná sranda.





