Led
09
2012
Bře
19
2011
Jaro začíná, už to raší. Jen to musím hlídat, abych nedopadl jako vloni a předloni. 
Úno
14
2011
Led
04
2011
Dal jsem si pro letošek předsevzetí, že se naučím na klávesy aspoň “Prší prší”. Kouřit jsem přestal před třemi lety, a příští rok praštím s pitím. Nebo se sexem…
Pro
11
2010
Chtěl jsem si po ránu zabrnkat na klávesy a ono to nešlo…
Lis
24
2010
Letošek je pro mě ve znamení srazů, na jaře to byl sraz školní, a na podzim sraz bumbací. Přesněji řečeno – sraz s někdejší picí bandou z Kampy. Většinu těch lidí jsem neviděl víc jak dvacet let, a ani jsme se moc nezměnili. Jen máme kratší a šedivější vlasy, větší plešky, jsme malinko zmuchlanější a chováme se asi trochu jinak, než v osmdesátých letech, ale jsme to pořád my. Už se těším na příští sraz za dalších pětadvacet let…
Říj
24
2010
Dnes mám pro vás jednoduchou hádanku: podle čeho poznáte bubeníkova papouška? Odpověď je jednoduchá, plácá stejné pitomosti, jako bubeník… 
Říj
17
2010
V pátek jsem si pořídil nový digiťáček, je to stříbrný Samsung ES65. Není nejhorší a nestál moc, se čtyřgigovou kartou vyšel na necelých 2300 kč. Kde jsou ty časy, když jsem kupoval třímegového “tlouštíka” s půlgigovou kartou za téměř 8000 kč. Ještě ho mám schovanej…
Vlastně skoro všechny fotky tady na blblogu jsou foceny tlouštíkem, ale od pátku už fotím tímto samsungem. Tyto fotky jsou z něj.
Bře
12
2010
Led
05
2010
Tento blog je převážně o srandě, nicméně tentokrát je to závažnější čtení. Ale pokusím se napsat to aspoň trochu vtipně.
Někdy na přelomu listopadu a prosince 2009 mě poprosil kolega v práci, jestli bych neomrknul na internetu inzeráty, protože shání bicí pro kluka. Nedal mi žádné podrobnosti, jen to, že se musím vejít do dvou tisíc. Řekl jsem mu na rovinu, že takovou soupravu určitě nenajdu, ale že se pokusím. A taky jsem nenašel, proběhl jsem haldu inzertních webů, co znám, hlavně ty specializované na hudbu. Viděl jsem tam krásné věci, třeba jednu z prvních elekrických Jolan do sbírky, čtyřsetwattovou aparaturu za úžasnou cenu…
Nakonec teda měl kolega smůlu, ale pro sebe jsem v inzerátech našel ohromný činel Zildjan, který se mi málem nevešel do golfa, a automatického bubeníka. Kdo mě znáte, víte, že v hudbě uznávám ruční práci, a nemám rád ty elektronická udělátka, která to odehrají místo mě. Jenže znáte to:
Pondělí: “To nepotřebuju…”
Úterý: “I když…”
Středa: “Ale tak jo, zase jsem se ukecal…”
A tak se stalo, že mi za pár dní příšel balíček s bubeníkem ION iDM01.
Bohužel přišel bez českého manuálu, ale i tak jsem se s ním docela naučil. Má 50 přednastavených patternů, pokud ti nestačí, naprogramuješ si vlastní. Má to taky několik sad bicích zvuků, které se dají kombinovat mezi sebou. Takže můžeš třeba dupat na “dřevák” a bušit do industriálů a spoustu dalšího. Jen dupáků je v té krabičce 50.
Zvuk je stereo, výstupy vedou do sluchátek, do zesilovačů, nebo do AUX. Vstupy to má MIDI a analog. Možná to dovede i import vlastních bicích sad, ale to jsem ještě nezkoušel. Zatím se mi podařilo nahrát jediný vlastní pattern, budu muset ještě trénovat…
Vy, co mě znáte, víte, že mám velkou bicí soupravu, jsou to vlastně dvě spojené sady TAMA RockStar. Souprava je obrovská, dva dupáky, deset kotlíků, dvanáct činelů… Spíš jí používám na machrování před holkama, ani na koncertech jí celou nevyužiju. A do paneláku jí dát nemůžu, nejen že se nevejde, navíc je i dost hlasitá. Takže když si potřebuju doma něco zahrát na kytaru, pustím si do ucha tuhle krabičku. Už jsem to využil, když jsem testoval moje nahrávací studio, o kterém napíšu příště.
Když to shrnu – na vystoupení bych sebou IONa nebral. Jak jsem psal, ruční práce je ruční práce, vadí mi ta strojová přesnost, chybí mi u něj taková ta lidská nedokonalost. Ale pro nahrávání dem v bytě je to úžasná věcička. Palec nahoru
