Rubikův blblog

Co nejhezčí svátky bez podobných průšvihů přeje Rubik a jeho zvěřinec.

Chtěl jsem si po ránu zabrnkat na klávesy a ono to nešlo…

Letošek je pro mě ve znamení srazů, na jaře to byl sraz školní, a na podzim sraz bumbací. Přesněji řečeno – sraz s někdejší picí bandou z Kampy. Většinu těch lidí jsem neviděl víc jak dvacet let, a ani jsme se moc nezměnili. Jen máme kratší a šedivější vlasy, větší plešky, jsme malinko zmuchlanější a chováme se asi trochu jinak, než v osmdesátých letech, ale jsme to pořád my. Už se těším na příští sraz za dalších pětadvacet let…

[View with PicLens]

Po delší době jsem trávil sobotu trochu jinak, než v práci. Domluvili jsme se s několika lidičkama z jednoho “vláčkofóra” na návštěvě železničního muzea v Lužné u Rakovníka. Potkal jsem tam několik starých známých (ty znám osobně), a několik nových starých známých (ty jsem znal jen písemně ).
Dost jsem se bavil a ostatní snad taky. S jedním novým starým známým jsme předběžně domluvili hudebně bumbací akci, nakoupili jsme spoustu “zbytečností” jako trika s vlakovou tematikou, doplňky do modelových kolejišť atd.
A teď k nadpisu, po ukončení akce jsem vezl několik starých známých domů do Unhoště. A na jedné silnici první třídy jsme dohnali traktor s vlekem (pro upřesnění, byla to sobota). Dlouho nebyla šance ho předjet, a tu ze mě vyletěl ten výraz, který se ve slušné společnosti používá až po dvaadvacáté hodině. A já ho použil přibližně ve čtrnáct hodin. Starým známým se touto cestou omlouvám, ale ten traktorista mě opravdu strašně nasral.

[View with PicLens]

V pátek jsem si pořídil nový digiťáček, je to stříbrný Samsung ES65. Není nejhorší a nestál moc, se čtyřgigovou kartou vyšel na necelých 2300 kč. Kde jsou ty časy, když jsem kupoval třímegového “tlouštíka” s půlgigovou kartou za téměř 8000 kč. Ještě ho mám schovanej…
Vlastně skoro všechny fotky tady na blblogu jsou foceny tlouštíkem, ale od pátku už fotím tímto samsungem. Tyto fotky jsou z něj.

[View with PicLens]

My asfaltéři jsme věčně na cestách, málokdy se na stavbě zdržíme déle, než několik dní. Ale díky tomu člověk pozná spoustu míst a lidí. A jejich zvířat. Na stavbě u Štěrbohol jsme narazili na hlídače s fenkou, která má zrovna štěňata. Vypadají skvěle, co říkáte? Štěňatům je šest neděl.

[View with PicLens]

S papouškama je nuvěřitelná sranda, i když na fotkách to není tak znát. Na druhou stranu – fotka vám nepřeštípne kablík od myši, nevynadá vaší přítelkyni a nepokadí koberec…

[View with PicLens]

V dnešní době není tolik srandy, jako dřív, ale najde se. Asfaltování je docela dřina, ale i tam se člověk občas zasměje.  Ale třeba i na železnici, nebo za volantem…

[View with PicLens]

Už dlouho jsem neaktualizoval papouškův web, protože všechno o něm dávám sem na blblog. Tohle je fotogalerie z posledních dní, tj poslední třetina srpna. Klea je super, i když docela zlobí. A omlouvám se za tu mojí neoholenou tlamu, nedávno jsem se totiž vsadil o deset piv a pytlík buráků s kamarádem, že se měsíc nebudu holit. On totiž tvrdí, že budu vypadat jako idiot, já že jako blbec. Tak nevím, kdo nás rozsoudí…

[View with PicLens]

Možná to ještě nevíte, ale z obyčejné fotky, nebo jakéhokoliv obrázku můžete vytvořit docela snadno třírozměrný obrázek. Toto budete potřebovat:

• Počítač. Ten už ale pravděpodobně máte…
• Program Bas-relief, současná verze je 2.2. Můžete si ho stáhnout třeba na Tridaktu.
• Grafický editor, který umí pracovat s vrstvami, například placený (a poměrně drahý) Photoshop, nebo freewarový Gimp, Paint.NET a možná další. Vrstvy sice nejsou podmínkou, ale je to mnohem pohodlnější.
• 3D brýle na prohlížení, můžete je koupit třeba na Tridaktu. Já jsem papouškář, takže si čas od času objednávám větší počet, protože je někde nechám ležet a papoušek z nich udělá během několika vteřin trhací kalendář.
• Nějaký program na konverzi obrázků, například IrfanView a další

Jak to vůbec funguje?

Bas-relief verze 2.2 dokáže udělat z fotky 3D obrázek buď jako anaglyph, nebo Chromadepth. Určitě jste někde na internetu nějaký anaglyph viděli, je to na první pohled poněkud rozmazaný obrázek, kde se hojně vyskytují azurové a červené linie kolem objektů. Pokud se ale na obrázek podíváte skrz brýle s levým sklem červeným a pravým azurovým, uvidíte ho plasticky. Chromadepth působí poněkud psychedelicky, je hodně barevný, od červené přes oranžovou a zelenou až po modrou. Ale když se na něj podíváte přes vhodné brýle, bude opět plastický. Na obrázcích níže jsou brýle pro anaglyph a chromadepth.

Jdeme na to

Abychom udělali anaglyph nebo chromadepth, musíme napřed z obrázku vytvořit tzv. depth map. Je to černobílý obrázek, jakási mapa vzdáleností. Černá barva je v pozadí, a čím světlejší šedá, tím je objekt blíže k pozorovateli. Bílá barva reprezentuje objekty úplně vpředu. Já to dělám tak, že

• otevřu obrázek ve Photoshopu, potom použiju nástroj laso, vyřežu postupně objekty a uložím je do nových vrstev. Ty řadím za sebou podle vzdálenosti od pozorovatele, takže nejbližší objekt je jako vrstva úplně nahoře.
• Potom vyberu vrstvu pozadí a “poleju” jí plechovkou černé barvy.
• Jako další vyberu ustupující plochy, což jsou podlahy, stěny, stropy, desky stolu atd. Zvolím tuto vrstvu, vyberu nástroj “kouzelná hůlka”, nastavím toleranci na 255 a kliknu na vrstvu. Pak vyberu nástroj přechod, nastavím barvy pro vzdálenosti od bílé po černou a táhnu myší přes vrstvu. Když chci udělat přechod přesně vodorovně nebo svisle, podržím při tom shift, tak můžu udělat přesný směr po pětačtyřiceti stupních.
• Potom pokračuju s pevně umístěnými objekty, to jsou např. osoby, budovy, stromy apod. Pokud je pod objektem vidět podlaha, vyberu nástroj kapátko a vyberu odstín šedé z podlahy v místě, kde objekt stojí. Pokud podlahu nevidím, odstím odhadnu. Kouzelnou hůlkou označím objekt a vyleju na něj plechovku barvy, nebo ho natřu štětcem.
• Hotovou Depth mapu uložím ve formátu photoshopu (pro pozdější zpracování) a v jpg pro použití v bas-reliefu. Původní obrázek by měl být taky v tomto formátu.
• Otevřu bas-relief a načtu do něj oba obrázky, nahoru ten původní a dolů depth mapu. Pro začátek nech všechny hodnoty nastavené jak jsou, později si některé probereme. Klikni na tlačítko Anaglyph image nebo ChromaDepth, v následujícím dialogu vyber tlačítko save (u anaglyphu ještě vyber barvy – čb, polotón nebo plné barvy) a napiš jméno souboru. Formát nezadávej, program v demoverzi ukládá pouze do *.tif.

Takto vypadá pracovní okno programu, vlevo jsou načtené obrázky, vpravo nastavení.
Viewing angle, degrees – úhel pohledů.
Parallax between views, px – paralaxa mezi pohledy, dá se to snad popsat jako “vzdálenost očí od sebe”. Vypni auto a múžeš si s tím pohrát, čím vyšší číslo, tím plastičtější výsledek.
Depth map smoothing, px – změkčení depth mapy. Program si v pracovním adresáři udělá vlastní depth map se změkčením hran z té naší. Při ukončení programu se změkčená mapa smaže, pokud necháme zaškrtnutou volbu “Delete temporary files“.
Stereo window position, px – Pokud necháš posuvník vpravo, bude výsladek normálně plastický, když ho přetáhleš doleva, budou objekty jakoby vystupovat z monitoru.

To je asi tak vše, na závěr jen zkonvertujeme výsledný obrázek do *.jpg, pokud ho chceme vystavit na webu, a můžeme jít na pivo.

Vidíš, je to brnkačka, i když jsem to popsal možná zbytečně složitě. Zkoušej to, experimentuj, trénuj, a když budeš mít nějaký dotaz, zeptej se v komentářích. Jen tam nedávej pokud možno odkazy, maximálně jeden, aby to nespadlo do spamového koše. Dříve nebo později si vzkazu všimnu a pokusím se odpovědět. Myslím, že zkušeností mám docela dost, fotomontuju ve 3D už dost dlouho. A na závěr několik ukázek, Nahoře je originál, dále jeho maska (depth map), anaglyph a chromadepth: