V dnešní době není tolik srandy, jako dřív, ale najde se. Asfaltování je docela dřina, ale i tam se člověk občas zasměje. Ale třeba i na železnici, nebo za volantem…
Už dlouho jsem neaktualizoval papouškův web, protože všechno o něm dávám sem na blblog. Tohle je fotogalerie z posledních dní, tj poslední třetina srpna. Klea je super, i když docela zlobí. A omlouvám se za tu mojí neoholenou tlamu, nedávno jsem se totiž vsadil o deset piv a pytlík buráků s kamarádem, že se měsíc nebudu holit. On totiž tvrdí, že budu vypadat jako idiot, já že jako blbec. Tak nevím, kdo nás rozsoudí…
Šli tři
Šlitři
V neděli jsem koukal na mistrovství světa motorek v Brně, v „malorážkách“ jel naprosto fenomenálně Jakub Konfeil, ze čtrnáctého místa na startu dojel pátý. Ale všiml jsem si jedné věci, a sice toho, že v reklamách během závodu stopětadvacítek byly jen šampóny zvětšující objem nebo způsobující lesk jako blesk, voňavky apod.
Ve vyšších třídách už se objevovaly reklamy na pivo s velkou kubaturou, nějaké to auto, a dokonce na tvrdý alkohol.
Sečteno podtrženo – podle zadavatelů reklam koukají na nejmenší kubaturu asi jen baby, nebo čtyřprocentní občané, chlapáci koukají na silnější stroje.
Nedávno se mi povedl pěkný trapas. Šel jsem po ulici a najednou zazvonil mobil. Volal kamarád a vyprávěl nějakou legrácku. A já odpověděl něco jako „to je ale pr.el“, a neuvědomil jsem si, že přede mnou jde jakási mamina s pěknou p… zadkem a otáčí se a kouká na mě jako na vraha. A shodou okolností mi následující den poslal mail kamarád Tom se sbírkou podobných malérů. Dal jsem je na Blblog v původním stavu, jen jsem opravil pár překlepů:
Včera jsem jel v dodávce, ruku venku jako borec a plesk, asi čmelák. Rozprskl se mi o prostředníček. Tak se na to tak koukám, když stojím na semaforu a vůbec jsem si neuvědomil, že fuckuju na bábu sedíci ve vedlejším autě. Všiml jsem si jí až když jsem přeostřil do dálky, jak na mě divně kouká. Ještě že na mě nevyběhl její starej.
To kolega zase ve školce: Nějaký dvě rozdováděný holky na něj bafly a zase zmizely. On nahlas prohlásil: „To sou kozy“ . No a pak si všiml že vedle něj zrovna stojí maminka s monstrózním poprsím.
No a když jsem v těch trapasech:
Asi před pěti lety jsme šili spacáky pro Marlboro. Kdo hodně kupoval a kouřil cigára, dostal pak za nasbíraný kuponky dáreček. Spacák byl jako ta nejvyšší odměna za hodně kuponků.
Byl to náš nejprodávanější spacák, tedy střih spacáku, ale dost ošizenej na výplni, abysme se vešli do požadovaný ceny. V tý době přišla jedna paní k nám na prodejnu, vybírala právě tenhle střih spacáku a ptala se jestli máme ještě nějakou levnější variantu a já blbec kromě ukázky méně nacpanýho spacáku prohlásil: „No a nebo si ho můžete vykouřit zadarmo“
Myslel jsem to dobře, a vůbec jsem si neuvědomil jak paní divně koukala. Až pak mi to kolega říkal co to jako mělo bejt.
No a nedávno mi říkal: „Ty vole já to musel zahrávat do autu, málem z toho byl průšvih“:
Zase jedna paní přišla vyzvednou spacák šitej na zakázku. Kolega ho našel v regálu a povídá: „Chcete se podívat, mám ho vyndat?“
Paní na to že ne, že to nemusí.
No a já v dobré víře, jako že je ten spacák hezkej prohlásil „To byste ale koukala!“
A paní: „A na co jako?“ …
Zase jsem nic netušíc vypisoval paragon a kolega musel rozjetý harašment rozhovor hasit jiným tématem.
Možná to ještě nevíte, ale z obyčejné fotky, nebo jakéhokoliv obrázku můžete vytvořit docela snadno třírozměrný obrázek. Toto budete potřebovat:
- Počítač. Ten už ale pravděpodobně máte…:-)
- Program Bas-relief, současná verze je 2.2. Můžete si ho stáhnout třeba na Tridaktu.
- Grafický editor, který umí pracovat s vrstvami, například placený (a poměrně drahý) Photoshop, nebo freewarový Gimp, Paint.NET a možná další. Vrstvy sice nejsou podmínkou, ale je to mnohem pohodlnější.
- 3D brýle na prohlížení, můžete je koupit třeba na Tridaktu. Já jsem papouškář, takže si čas od času objednávám větší počet, protože je někde nechám ležet a papoušek z nich udělá během několika vteřin trhací kalendář.
- Nějaký program na konverzi obrázků, například IrfanView a další
Jak to vůbec funguje?
Bas-relief verze 2.2 dokáže udělat z fotky 3D obrázek buď jako anaglyph, nebo Chromadepth. Určitě jste někde na internetu nějaký anaglyph viděli, je to na první pohled poněkud rozmazaný obrázek, kde se hojně vyskytují azurové a červené linie kolem objektů. Pokud se ale na obrázek podíváte skrz brýle s levým sklem červeným a pravým azurovým, uvidíte ho plasticky. Chromadepth působí poněkud psychedelicky, je hodně barevný, od červené přes oranžovou a zelenou až po modrou. Ale když se na něj podíváte přes vhodné brýle, bude opět plastický. Na obrázcích níže jsou brýle pro anaglyph a chromadepth.

Jdeme na to
Abychom udělali anaglyph nebo chromadepth, musíme napřed z obrázku vytvořit tzv. depth map. Je to černobílý obrázek, jakási mapa vzdáleností. Černá barva je v pozadí, a čím světlejší šedá, tím je objekt blíže k pozorovateli. Bílá barva reprezentuje objekty úplně vpředu. Já to dělám tak, že
- otevřu obrázek ve Photoshopu, potom použiju nástroj laso, vyřežu postupně objekty a uložím je do nových vrstev. Ty řadím za sebou podle vzdálenosti od pozorovatele, takže nejbližší objekt je jako vrstva úplně nahoře.
- Potom vyberu vrstvu pozadí a „poleju“ jí plechovkou černé barvy.
- Jako další vyberu ustupující plochy, což jsou podlahy, stěny, stropy, desky stolu atd. Zvolím tuto vrstvu, vyberu nástroj „kouzelná hůlka“, nastavím toleranci na 255 a kliknu na vrstvu. Pak vyberu nástroj přechod, nastavím barvy pro vzdálenosti od bílé po černou a táhnu myší přes vrstvu. Když chci udělat přechod přesně vodorovně nebo svisle, podržím při tom shift, tak můžu udělat přesný směr po pětačtyřiceti stupních.
- Potom pokračuju s pevně umístěnými objekty, to jsou např. osoby, budovy, stromy apod. Pokud je pod objektem vidět podlaha, vyberu nástroj kapátko a vyberu odstín šedé z podlahy v místě, kde objekt stojí. Pokud podlahu nevidím, odstím odhadnu. Kouzelnou hůlkou označím objekt a vyleju na něj plechovku barvy, nebo ho natřu štětcem.
- Hotovou Depth mapu uložím ve formátu photoshopu (pro pozdější zpracování) a v jpg pro použití v bas-reliefu. Původní obrázek by měl být taky v tomto formátu.
- Otevřu bas-relief a načtu do něj oba obrázky, nahoru ten původní a dolů depth mapu. Pro začátek nech všechny hodnoty nastavené jak jsou, později si některé probereme. Klikni na tlačítko Anaglyph image nebo ChromaDepth, v následujícím dialogu vyber tlačítko save (u anaglyphu ještě vyber barvy – čb, polotón nebo plné barvy) a napiš jméno souboru. Forrmát nezadávej, program v demoverzi ukládá pouze do *.tif.
Takto vypadá pracovní okno programu, vlevo jsou načtené obrázky, vpravo nastavení.
Viewing angle, degrees – úhel pohledů.
Parallax between views, px – paralaxa mezi pohledy, dá se to snad popsat jako „vzdálenost očí od sebe“. Vypni auto a múžeš si s tím pohrát, čím vyšší číslo, tím plastičtější výsledek.
Depth map smoothing, px – změkčení depth mapy. Program si v pracovním adresáři udělá vlastní depth map se změkčením hran z té naší. Při ukončení programu se změkčená mapa smaže, pokud necháme zaškrtnutou volbu „Delete temporary files„.
Stereo window position, px – Pokud necháš posuvník vpravo, bude výsladek normálně plastický, když ho přetáhleš doleva, budou objekty jakoby vystupovat z monitoru.
To je asi tak vše, na závěr jen zkonvertujeme výsledný obrázek do *.jpg, pokud ho chceme vystavit na webu, a můžeme jít na pivo.
Vidíš, je to brnkačka, i když jsem to popsal možná zbytečně složitě. Zkoušej to, experimentuj, trénuj, a když budeš mít nějaký dotaz, zeptej se v komentářích. Jen tam nedávej pokud možno odkazy, maximálně jeden, aby to nespadlo do spamového koše. Dříve nebo později si vzkazu všimnu a pokusím se odpovědět. Myslím, že zkušeností mám docela dost, fotomontuju ve 3D už dost dlouho. A na závěr několik ukázek, nahoře původní obrázek a depth map, dole anaglyph a chromadepth:
Farina, Ascari, Fangio
něco si k oslavě vypijó
Rubens Barichello
o umakart opřel čelo
Emerson Fitipaldi
z pití měl na břiše faldy
Niki Lauda
není louda
Po závodě Ayrton Senna
hodil šavličku do sena
Adrian Sutil
do pití se nutil
Eddie Irvine
byl celkem fajn
Mika Salo
ten pil málo
Mladý Vettel
jazyk pletl
a Louis Chiron
vypil Iron
(Omlouvám se všem zmíněným pánům, ve skutečnosti je uznávám a obdivuju)
Tuto sobotu jsem byl s několika přáteli v Lužné u Rakovníka. Je to železniční muzeum, ale tentokrát tam moc exponátů nebylo, navíc bylo moc horko a moc tvrdé světlo na focení. Nakonec jsem pár fotek přece jen udělal, a v jídelním voze jsme jim odpili část zásob piva. Chtěli jsme se podívat na modelové kolejiště, ale bylo ještě zavřeno. A pan kolega Zdeněk povídá: „Tak jo, počkáme, za půl hodiny nám to kolejové modeliště otevřou.“
Při této přípežitosti jsem si vzpomněl na podobný přebrept. V létě roku 1985 jsme s kamarády vyrazili ve stovce škodovce na cestu napříč republikou, tehdy ještě socialistickou. A v jednom z těch dnů jsme dorazili do Znojma. V té době to bylo zvláštní město, vypadalo upraveně a čistě a dodnes si pamatuju, že všechny holky ve Znojmě vypadaly stejně. Podobně oblečené a všechny byly kudrnaté jako v padesátých letech. A pak jsme zašli do řeznictví. Kolega Rudla stál ve frontě jako první z nás, a když na něj přišla řada, povídá:
„Dejte mi dvacet deka kozenýko ulena.“
Kudrnatá prodavačka vzala do ruky plato s uzeným kolenem a začala ho krájet. Pak jí to docvaklo, začala se nafukovat až vyprskla a utekla někam dozadu, kde řvala s nějakou kolegyní smíchy.
Ta prodavačka už trochu zestárla a možná už není kudrnatá, ale určitě tam někde vzadu v řeznictví řve smíchy, kdykoliv si vzpomene na Rudu.







